Postavit si vlastní HTPC či chcete-li multimediální centrum, byla ještě donedávna výsada těch největších geeků. Bylo totiž třeba vybrat správnou skříň, výkonný ale zároveň co nejméně hřející hardware, eliminovat jakékoliv aktivní chlazení, ale hlavně to pak celé poskládat do Mini-ITX skříně. Nicméně tím to vlastně celé začalo. Následovala správná volba operačního systému, instalace multimediální nadstavby a celé sladění tak rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou, což odrazovalo mnoho méně znalých uživatelů. Situace se může zdát podobná i dnes, jenže kdo se osmělí a nakoukne blíže, odhalí zcela jiný svět.
Mini počítač s logem maliny dorazil již v roce 2012 a z původně programátorského projektu se stal univerzální nástroj, kterého se dodnes prodalo více jak 5 milionů kusů. První generace neměla zrovna výkonu na rozdávání, muselo se hodně optimalizovat a na multimediální využití to bylo poměrně na hraně.
My ale testujeme druhou generaci, která dostala výrazně výkonnější procesor, což se zásadně projevuje na jeho přehrávacích schopnostech. O nich si ale povíme až v dalších kapitolách, nejdříve pojďme Raspberry Pi 2 koupit, vybalit, prohlédnout, složit a nakonec i zapojit do domácí sítě.
Raspberry Pi 2 totiž prodává řada z nich, bohužel ti větší s patřičnou přirážkou a cena za samotnou desku snadno překoná 1200 Kč. Pokud se však porozhlédnete, narazíte na menší specializované obchůdky, kteří vám za zmíněných 1520 Kč dodají prakticky kompletní balení a pořizovací cenu tak může navýšit pouze poštovné.
Proč vlastně mluvím o “kompletním balení“? RPi 2 se totiž prodává pouze jako samostatná základní deska a aby vám fungovala, musíte ještě dokoupit napájecí zdroj a paměťovou kartu. Pokud chcete zvýšit trvanlivost, je dobré přidat ještě pouzdro, které celou desku ochrání a zároveň může i posloužit jako pasivní chladič.
Lze koupit i oficiální pouzdro, cena je velmi přívětivá
Cena samostatných komponent není nikterak vysoká a zrovna v době psaní článku vydalo Raspberry foundation oficiální pouzdro za 8 dolarů, tedy za cenu lehce přes 200 Kč. Vlastní set si můžete poskládat sami, ale výrazně lépe vychází vybrat si z nabízených sestav u jednotlivých prodejců. Ta naše stála 1500 Kč a zahrnovala adaptér, 8GB kartu Class10, Raspberry Pi 2 a plastové pouzdro.
Vybalujeme a sestavujeme
V této části se příliš dlouho nezdržíme, neboť vybalit se sestavit RPi 2 do funkčního stavu je otázka několika málo minut. Samotná deska totiž obsahuje prakticky vše a stačí ji tak pouze vložit do pouzdra a připravit k zapojení patřičnou kabeláž. Kartu ani kabely však zatím nevkládejte, neboť je potřeba nejdříve v počítači na kartu nahrát operační systém. Nicméně i tuto bariéru už prodejci boří a nahrávají systém za vás.
Pouzder či obalů pro RPi 2 je dnes již celá řada a liší se především materiálem a množstvím otvorů k jednotlivým konektorům. Budoucí majitele s multimediálními úmysly však mohou zajímat ty jednodušší verze, které se omezí na prostupy pro HDMI, Ethernet, USB, čtečku karet a napájení.
Náš obal je jednoduché konstrukce z černého plastu rozdělený na dvě poloviny. Do té první vložíte RPi 2 a ukotvíte pomocí pružných „zobáčků“. Následuje druhá část krytu, která vše dokonale uzavře a výrazně tak zlepší odolnost celé konstrukce.
Od vydání samotného RPi 2 se vyrojila celá řada pouzder, přičemž se kromě plastu používá karton, dřevo nebo i hliník. Tomu samozřejmě odpovídá i cena, která může pořizovací náklady navýšit klidně o další polovinu. Ve výsledku se ale RPi 2 časem stejně přesune kamsi za televizor, takže bohatě postačí nějaký levnější obal.
Tabulka specifikací nevypadá ve srovnání s konkurencí příliš dobře, ale to je dáno tím, že Raspberry Pi 2 je určeno do rukou především IT odborníkům a nikoliv vyznavačům multimédií. Proto tedy chybí různé kabely, redukce ale také další obrazové a zvukové výstupy. Pro majitele domácích kin je to jistá komplikace, nicméně řešitelná.
Použitý hardware se od první generace maliny prakticky nezměnil a aktualizace se dočkal pouze procesor a operační paměť. Grafické jádro zůstalo stejné, což budí rozpaky, ale ono dokázalo akcelerovat 1080p obsah již před roky, pouze kolem sebe nemělo dostatek dalších výkonných komponent pro ostatní úkony.
Nový 4jádrový Cortex-A7 a 1 GB RAM však mění situaci a i první reakce uživatelů jsou velmi pozitivní. V měřítku ostatních výrobců a jejich komponent se to nezdá mnoho, ale berte na vědomí, že zde máme velmi levné řešení, které bude sloužit čistě jako přehrávač videa nebo hudby.
Výběr vhodného systému
Raspberry Pi 2 dorazí z výroby bez operačního systému, takže každý majitel bude po vybalení postaven před volbu, kterou distribuci nakonec zvolit. Naštěstí je samotný proces výběru perfektně zpracován. Na paměťovou kartu si totiž stáhnete, nebo již dostanete od prodejce, program Noobs.
Kéž by takto snadno šel instalovat každý operační systém
Po jeho startu si v přehledném seznamu dostupných operačních systémů vyberete ten, který vám nejvíce vyhovuje a následně spustíte jeho instalaci. Po celou dobu je samozřejmě nutné být online, aby si Noobs mohl stáhnout patřičné balíčky. Pokud umíte alespoň částečně anglicky, je celý proces doslova hračkou.
Raspbian patří mezi nejvíc doporučovaný systém
Cílem dnešní recenze je vytvořit z RPi 2 multimediální centrum, takže tím se nabídka dostupných systémů poněkud zmenšuje, ale stále je z čeho vybírat. Jako první se nabízí Raspbian, což je upravená linuxová distribuce Debian Wheezy. Nabízí plnohodnotný desktop, do kterého doinstalujete přehrávače či rovnou nadstavbu Kodi (dříve XMBC).
Nabídka dalších systému je poměrně široká, my budeme volit mezi Openelec a Osmc
Další dva kandidáti Ubuntu Mate a Pidora jsou na tom svými schopnostmi prakticky shodně s Raspbianem a opět nabízí „klasický“ desktop doplnitelný o vámi oblíbené programy. Multifunkční systém má své výhody, ale také je náročnější na hardware a hlavně svádí k instalaci dalších a dalších služeb, což může snadno vyústit v nesmírně pomalý systém. Nezapomeňte, že RPi 2 není žádný superpočítač.
Ze seznamu tak nakonec vypadnou dva rivalové OSMC a OPENELEC. Vybrat mezi nimi nebude úplně snadné a je to spíše otázkou osobních preferencí. Oba operační systémy se soustředí čistě na multimédia a z toho vychází i jejich vzhled a způsob ovládání. Oba také sází na projekt Kodi (dříve XBMC). Pro dnešek volíme OPENELEC a důvod si vysvětlíme za malý moment.
Příště - Instalujeme a zapojujeme.
Žádné komentáře:
Okomentovat